Přejezd z aklimatizačního kempu do Eugene znamenal obrovské rozčarování.
Poslední den v kempu nedaleko od Portlendu jsme využili na technický trénink, který proběhl v normálu a spíše byl seznamovací s tretrami a sektorem. Po obědě jsme se odebrali směr Eugene, kde nás čekalo velice nemilé překvapení, když první kroky směřovaly k ubytování. Co je moc to je příliš, ale po vzhlédnutí ubytovny na naše podmínky slabé čtvrté kategorie, jsem začal váhat jestli jsme na MS juniorů a nebo bezdomovců. Již při vstupu do budovy nás čekaly schody na které se nevlezla ani taška a klasický puch a hniloba starých baráků. Další rozčarování nastalo při vstupu do chodby cca 2 m široké a na ní jeden společný záchod a dvě společné sprchy pro cca dvacet osob na patře a po otevření dveří nás čekala místnost o velikosti tři krát čtyři metry s armádními pěkně pružnými lehátky, kde jsme dali tašky a již se tam nedalo pohnout. Drtivá většina výpravy okamžitě vynesla armádní lehátka na chodbu a dala si madrace na zem. Během své trenérské kariéry jsem projel hodně států, ale něco tak příšerného jsem ještě nezažil a to máme před startem vrcholu sezóny. Kam kráčíš Ameriko!!!! Poprvé jsem se dostal do této země, ale rozhodně mne tady vůbec nic zatím nezaujalo. Jediné co mnělo zatím úroveň evropského standardu byla akreditace, která proběhla rychle a večeře se širokým výběrem stravy. Nedovedu si vůbec představit, jak tady strávíme posledních deset dní a jak se budeme připravovat na vrchol sezóny. Velice by mne zajímalo, jak by se tvářila americká výprava, kdybychom jim u nás dali takové ubytování, jaké máme my. To by okamžitě vypukla třetí světová válka, ale to by si snad nikdo u nás nedovolil dát ani africkým rozvojovým zemím. Jedinou výhodu to má, že spíme /velice nadnesené slovo/ přímo naproti stadionu. Rozhodně ti kdo závidíte, že jsme v USA, tak nezáviďte a mněte si ruce v jakých hrozných podmínkách tady musíme být.
Nakonec po velmi tvrdých urgencích se podařilo vedené výpravy paní Vinduškové a Šormovy vyjednat přesun alespoň necelé půlky výpravy do zcela jiného ubytovacího zařízení, kde jsou již podmínky adekvátní významu soutěže a za což jim zcela jistě patří velký dík. Takže do cca 20km vzdáleného Eugene, kde jsme přijeli okolo 16 hodiny, jsme se dostali do postelí po 22 hodině.
Takže vzhůru do lepších amerických zítřků.
.jpg)
