Na mistrovství Slovenska v Martině ve víceboji se čerti ženili.
Po roce jsme se vydali s Veronikou Jakusidisovou na Slovensko na mistrovství Slovenska ve víceboji, které se konalo na velmi pěkném zcela novém stadionu v Martině, kde ještě není vybudované vůbec žádné zázemí, tribuna a jakýkoliv přístřešek. V pátek na večer při příjezdu nás přivítalo pěkné slunečné počasí se silným větrem a zdálo se, že by to mohly být pěkné závody na rozzávodění před MČR. Navíc kvůli absolutní absenci závodů v ČR se do Martina vydala velice početná skupina z ČR a tak konkurence se výrazně celého závodu zvedla.
Po probuzení do sobotního rána a s blížícím se startem první disciplíny nás optimismus přešel a bylo jasné, že půjde o přežití ve zdraví a boj s neskutečně špatným počasím, když teploty spadly zhruba o deset stupňů a pohybovaly se okolo deseti stupňů, vítr dosahoval rychlosti v průměru okolo – 4m/s a aby toho nebylo málo, tak celé odpoledne pršelo. Nicméně jsme se vydali na strastiplnou pouť prvními disciplínami a hned první disciplína 100m př., když Verča jako prvoročačka mezi třiadvaceti dorostenkami se poprvé porvala s dorosteneckými překážkami a já osobně jsem měl z této disciplíny velké obavy, aby v silném protivětru vůbec doběhla, ale nakonec se porvala s první nástrahou dobře a i když čas 15,91s je určitě daleko za jejími možnostmi, tak v těchto podmínkách doběh na 3.místě v rozběhu byl osobním vítězstvím. Bohužel, ale druhá disciplína výška pro nás znamenala velkou bodovou ztrátu, když jsme v těchto podmínkách překonali jenom 158cm a i když Verča obsadila celkově druhé místo, tak ztráta na soupeřky v této disciplíně byla více jak 100bodů. Třetí disciplína vrh koulí přišla na řadu po více jak šesti hodinách pobytu na stadionu a aspoň už bez deště, kde si Verča ve své nejslabší disciplíně utvořila aspoň jeden osobní rekord, když 3kilová koule dopadla do vzdálenosti 9,52m, ale zcela určitě její možnosti jsou vrhat za 10m, ale nicméně to byl první světlý bod prvního protrpěného dne. Poslední disciplína prvního dne 200m přišla na řadu v 18.00 hod. a tam Verča předvedla svoje sprinterské kvality, když zcela jasně ovládla celé startovní pole, ale v protivětru – 3,8m/s s její subtilní postavičkou byl výsledný čas 26,21s daleko za jejím osobním rekordem a tím další výrazná více jako sto bodová ztráta.
Nic méně jsme první den přežili ve zdraví a po osmi hodinách strávených na stadionu jsme prchali rychle na hotel a po večeři a zdrcující prohře našich hokejistů se Švýcarskem jsme zalehli a snad druhý den se počasí aspoň trochu umoudří, abychom si mohli trochu s chutí užít závodů.
Č
